|
| |
|
| |
|
|
Současné formy burjatského šamanismu
Havlíček, Marek Aurel ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Bělka, Luboš (oponent) ; Fukas, Andrej (oponent)
RESUMÉ V ČESKÉM JAZYCE Od poloviny osmdesátých let dvacátého století v celé oblasti Sibiře a Střední Asie probíhá u tzv. "korennych narodov" revitalizace náboženských tradic, jejichž kontinuita byla v období Sovětského Svazu značně narušena. Zatímco u velkých náboženství (buddhismus, islám), díky jejich písemné fixaci obnovování náboženských tradic úspěšně navázalo na jejich přerušení, zcela jiná situace vznikla u náboženských tradic předávaných ústně, tedy také těch šamanských. Intenzivní tenze po duchovnu vycházející z vlastních etnických tradic, která se spontánně otevřela, po mnohaletém období komunistické sekularizace, v případě šamanismu narazila na bariéry, jak na přerušené tradice adekvátně navázat (nedostatek živých nositelů a znalců vlastních tradic, iniciovaných i neiniciovaných šamanů, neznalost vlastní mytologie a symboliky). Celý průběh obrození a revitalizace šamanismu zcela odpovídá kontextu aktuálních problémů provázející jednotlivé společnosti, v rámci nichž se uskutečňoval a který přirozeně nesl dědictví sovětské kultury. Politické a hospodářské změny v postsovětském prostoru také umožnily otevřít se nositelům tradic vůči celé řadě nových vlivů ze zahraničí. Revitalizace šamanských kultů na Sibiři nese viditelné stopy tří hlavních částí, které tvoří její současnou podobu: (1) Předsovětské...
|
|
|
Ğalāl ad-Dīn Mingubirnī a Mongolové
Hrabalová, Lenka ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Kučera, Petr (oponent)
DŽALÁL AD-DÍN A MONGOLOVÉ Cílem práce je úplné uchopení postavy sultána Jalal ad-Dina v kontextu své doby. Jaká byla jeho role v ochraně tehdejšího světa a jaký byl jeho přínos? Je nazýván "nekonečným dobrodruhem" i "hrází proti vpádu Mongolů", jak byl ale chápán svými vrstevníky? A jak byl viděn různými stranami, jako sultán bez říše, i jako nejmocnější síla v oblasti? Na tyto otázky se pokusím odpovědět v pěti kapitolách. První z nich se bude věnovat nástupu Džalál ad-Dína na trůn a událostem, za jakých k tomu došlo. Ve druhé kapitole se pokusím popsat složitý vztah chorézmšáha a Mongolských dobyvatelů. Třetí kapitola se zabývá vztahem Džalál ad-Dína k bagdádskému chalífátu, který byl silně ovlivněn politikou sultánových předchůdců. Velmi nestálý a proměnlivý vztah chorézmšáha, Ajjúbovců a Seldžuků bude tématem čtvrté kapitoly. Pátá kapitola se bude věnovat sultánově smrti a jejím odrazu v dobových kronikách a samozřejmě nekrologům, které mu kronikáři věnovali. V první řadě by měla být vyjasněna jeho pozice v boji proti Mongolům coby "ochránce ummy a Islámu". Za druhé by měl být představen jako hrozba, která se vedle Mongolů přihnala z Chorézmu a změnila situaci na Blízkém východě. Džalál ad-Dín změnil rozložení sil na Blízkém východě a jako takový je velmi složitou osobností, na kterou existuje řada...
|
|
|
Interkulturní sociální práce na příkladu mongolských klientů Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí
Hampalová, Sylva ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Miklušáková, Marta (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je vykreslit specifika interkulturní sociální práce, a to na konkrétním příkladu sociální služby Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí a mongolských žadatelů o mezinárodní ochranu. Teoretická část pojednává interkulturní sociální práci převážně z perspektivy sociálního pracovníka - definuje filosofická východiska, shromažďuje vědecké poznatky k danému tématu, popisuje situaci mongolských migrantů a parametry předmětné sociální služby. Naproti tomu výzkumná část se zaměřuje na vnímání dané sociální služby klientem. Cílem výzkumu bylo pomocí hloubkových interview zjistit, jak mongolští klienti chápou sociální službu v Pobytovém středisku Kostelec, jestli považují její nabídku za užitečnou a zda vnímají nějaké překážky v užívání této služby. Výsledky výzkumu upozorňují na některá slabá místa sociální služby, ke kterým jsou v závěru práce navržena opatření vhodná ze strany poskytovatele služby.
|
host ::
RSS.